 |
|
|
Z historie Hvězdy
První písemná zmínka o tomto šenku je z r. 1563 v listině, ve které Kateřina z Vlčnova podstupuje světlovské zboží svému synovci Bedřichu Tetauerovi z Tetova, a v níž je tato budova označována jako panský šenk. Jde tedy o velmi starý dům, ve kterém se až do dnešních dnů zachovalá gotická klenba v kuchyni. Zajímavé jsou i sklepní prostory, které jsou rovněž velmi starobylé. Původní název zněl "U HVĚZDY" a lze se jen domnívat, že název byl odvozen od bojkovského znaku, ve kterém je po Šternbercích zlatá osmicípá hvězda ve zlatém poli. Kdy tento název šenku vznikl však již nelze doložit.
V Registrech z roku 1598 je uvedeno, že panský šenk (který měl byl vždy nájemce), vynáší majitelům panství 650 zlatých moravských čistého příjmu. Nájemci se střídali až do počátku 19. století. V roce 1807 kupuje panský šenk za 4600 zlatých spolu s podsedkem Jakub Lohring, který se přestěhoval z Francie. Od jeho dědiců ho koupila roku 1882 Občanská záložna za 7950 zlatých v exekuční dražbě. Mimo to musela záložna zaplatit i výkupné za vyproštění s propinačního práva, které z původních 90 zlatých narostlo na 110 zlatých a 39 krejcarů.
Občanská záložna následně hostinec velmi pěkně upravila a rozšířila o sál, kde se soustřeďoval společenský a kulturní život našich předků. Za své zvolení poslancem do Říšské rady v něm několikrát agitoval T. G. Masaryk, který při svých pobytech v Bojkovicích bydlel u svého přítele ze studií Dr. Josefa Tillicha, a na procházky chodíval na Hradskou Nivu k pověstnému dubu. Někdy v té době byla Hvězda přebudována na hotel. Velmi známé byly plesy, které zde pořádal majitel Světlova Ladislav Zbořil, jenž však stanovil vstupné na 100 Kč, což bylo na tehdejší dobu pro běžné návštěvníky příliš mnoho.
Na sklonku okupace byla Hvězda uzavřena, sídlilo zde Gestapo. V jejich sklepních prostorách byly bitím a mučením vyslýcháni partyzáni z velmi aktivní Vernerovi skupiny, odbojáři a jejich spolupracovníci. V té době mělo zdejší Gestapo dva agenty, kteří se vydávali za parašutisty ke zlikvidování odboje. Tito však byli v Rudimově v samém závěru války zajati, odsouzeni k smrti a popraveni.
Ale Hvězda pro bojkovické obyvatele znamenala i kulturní stánek. Vždyť již v německy psaném dokumentu z 1. poloviny 17. století je mimo jiné popisován zvyk "Honění Kurců" (obdoba jízdy králů). Průvod vyjel z dolního konce Bojkovic, měl ve svém středu taktéž hocha převlečeného za dívku, občané jim podle svých možností přispívali věcnými dary (slanina, vejce, slepice a jiné) a vrchnost darovala vykrmeného vola. Když průvod došel na prostranství ke Hvězdě zastavil, a za hudby gajdošů se tančilo a prováděny byly další národopisné zvyky tohoto kraje. Na Hvězdě pak všeobecné veselí pokračovalo po tři dny!
|
|
|
|
Ještě za němé éry filmu provozoval Sokol v sále kino. Pod promítacím plátnem byl klavír, na který hrával milovník filmu pan Dolinský a hudbou doprovázel promítání filmu. Mnozí z Vás jistě vzpomenou, že Vaše první setkání se stříbrným plátnem proběhlo právě zde, ještě po změně režimu tady majitel pan Machalík provozoval kinokavárnu, a na dvorní zahrádce i letní kino.
Dnes je však jiná doba. Kino i historické události spojené s Hvězdou již dávno zavál čas. Nyní je na novém majiteli Hvězdy, aby opět zazářila ve své někdejší kráse a oblíbenosti. A to nejen restaurací (mnozí jistě ocení, že nekuřáckou), ale i zábavou, k níž poslouží dnes tolik populární bowling či občasná letní setkání při hudbě a tanci na letní zahrádce. Své místo má i tradiční pivnice, rozsáhlé renovované prostory umožňují rodinná, školní i pracovní setkání, a na ubytování vzdálenějších příbuzných či návštěv je myšleno v penzionu o čtyřech pokojích.
Nuže, milí Bojkovjané i přespolní,
ať Vám na Hvězdě chutná a dobře se bavte
Oldřich Juračka, místní historik
|
|
|
|
|
